Metodika

Metodický článek – komercializace vesmíru

Přečtěte si metodický článek Filipa Vrťa z Ředitelství soutěží o nové tezi z okruhu Věda a technologie.

Tento metodický článek je vydán jako pomoc při budování linií na tezi ohledně komercializace vesmíru. V tomto článku si zodpovíme dvě základní otázky, a to jak vlastně vypadá taková komercializace vesmíru a jak by měla vypadat správná debata na tuto tezi. Jako vždy je tento metodický článek spíše odrazovým můstkem pro další studium a vlastní výzkum. 

Co to je komercializace vesmíru?

Zjednodušeně řečeno si můžeme pod komercializací vesmíru představit rozšiřující se trend soukromých společností, které investují do vesmírného výzkumu a jiných projektů mimo zemský povrch. Nutno dodat, že tento trend je stále dosti nový, a proto je těžké určovat, kam přesně se komercializace vesmíru ubírá.

Na úvod je důležité říci, že ačkoliv většině lidí budou nejbližší velké společnosti jako SpaceX nebo Blue Origin, tak toto nejsou ani zdaleka jediné relevantní společnosti. Ve skutečnosti totiž většinu soukromých vesmírných společností tvoří menší startupy zaměřující se na jeden konkrétní plán, který chtějí realizovat.

Než se však vrhneme do komerční sféry, tak alespoň krátce představím druhou stranu mince, tedy státní vesmírné agentury.

Jak vypadají státní vesmírné agentury?

Státní vesmírné agentury jsou organizace, jejichž fungování přímo zajišťuje jistý stát nebo jejich společenství. Mezi nejznámější patří NASA (National Aeronautics and Space Administration), ESA (European Space Agency), JAXA, (Japan Aerospace Exploration Agency), CNSA (China National Space Administration), CSA (Canadian Space Agency) a samozřejmě také ROSKOSMOS (Ruska federální vesmírná agentura). Mise agentury ROSKOSMOS se však kvůli ruské invazi na Ukrajině značně utlumily a v současné době má Ruská agentura, s výjimkou ISS (kde funguje spousta bilaterálních dohod), problém najít partnera pro své další projekty.

Toto sice ani zdaleka není kompletní výčet, jelikož speciálně v současnosti se začíná objevovat spousta menších národních agentur, avšak pro účely debaty se tyto agentury dají považovat za ty nejvýraznější. Nutno dodat, že tyto agentury nepracují pouze samostatně, ba naopak. Je již celkem běžné, že na velké většině projektů spolupracuje více národních agentur (jako například téměř všudypřítomná spolupráce NASA, CSA, ESA a JAXA). Mezi významné případy spolupráce patří například ISS, poměrně nový dalekohled Jamese Webba, nebo plánovaný projekt vesmírné stanice na orbitě měsíce nazvaný Gateway.

Dále pak samozřejmě nesčetně mnoho výzkumných misí zkoumajících jak blízké, tak také vzdálené kouty Sluneční soustavy. Tyto mise jsou tedy z velké většiny výzkumné a přinášejí téměř nulový komerční zisk. Na druhou stranu jsou to právě tyto mise, které v současné době z velké většiny razí cestu vědeckému zkoumání vesmíru.Jako poslední je nutno dodat, že ačkoliv tyto agentury dělají velké objevy, tak jejich finanční prostředky nejsou ani zdaleka tak velké, jako by býti mohly. Největšího rozmachu se NASA a ROSKOSMOS dočkaly v období studené války, kdy probíhal takzvaný „vesmírný závod“ (Space race), v rámci něhož dostalo Rusko prvního člověka do vesmíru a Amerika v roce 1969 prvního člověka na povrch Měsíce. Od té doby však vládní dotace dosti rapidně klesly, což je částečně důvodem toho, proč se od roku 1972 až dodnes již žádný člověk na povrch Měsíce nedostal (toto se naštěstí snaží NASA v blízké budoucnosti změnit se svým programem Artemis). Mezi další historické legendy patří například mise Voyager I a Voyager II. V současné době utrácí Spojené státy zhruba pouze 0,5 % svého rozpočtu na vesmírné objevování, což je oproti vrcholu studené války, kdy investice sahaly zhruba na 4,5 %, dosti velký pokles. Avšak i přes zjevnou byrokratičnost a menší příliv peněz se stále národním vesmírným agenturám daří dosahovat poměrně velkých milníků.

Jak funguje a co vlastně je soukromá vesmírná agentura?

Ačkoliv soukromé agentury nejsou nijak oficiálně spojeny s jakýmkoliv státem, tak je nutné dodat, že stále nestojí zcela mimo zákon. Ačkoliv nepodepsaly žádné mezinárodní vesmírné dohody, tak se stále musí zodpovídat státu, kde působí. Velká část společností, na které nejspíše narazíte, působí v USA, a tak jsou alespoň do určité míry odpovědné právě Spojeným státům. Je důležité podotknout, že také státy samotné mají motivaci k tomu, aby měly kontrolu nad vesmírnými korporacemi, a to hlavně kvůli tomu, že vypouštění raket na území určitého státu může mít obrovské dopady nejen finanční, ale také bezpečnostní a mnoho dalších.

Jako druhá se nabízí otázka, jak vlastně soukromé vesmírné společnosti vydělávají peníze. Zde se obecně dá mluvit o dvou typech společností podle toho, na jaký model podnikání se soustředí.

Tím prvním jsou společnosti, které se soustřeďují spíše na krátkodobé komerční projekty. Asi nejznámější společností je Rocket Lab se svou raketou Electron, která umožňuje různým osobám či firmám vyslat za poměrně levné částky malé satelity na nízkou orbitu země. Nutno podotknout, že tyto firmy ale většinou stále neprodukují zásadní zisky, a to hlavně kvůli vysokým nákladům na výzkum a následné vypouštění raket. Toto je dokázáno i faktem, že právě jedna z nejúspěšnějších společností Rocket Lab za rok 2022 prodělala 135 milionů dolarů. U těchto typů společností lze však poměrně jasně vidět trend směřující k brzké návratnosti investic. Takovéto společnosti často provádějí spíše „jednodušší“ operace, jako například vysílání satelitů na nízkou orbitu Země.

Za druhý typ společností by se daly označit společnosti jako například SpaceX či Blue Origin. Tyto společnosti mají také jistou návratnost svých investic, a místy dokonce i vydělávají peníze. Avšak hlavním účelem těchto korporací není okamžitý zisk díky vysílání satelitů a jiným známým technologiím. Tyto společnosti se soustřeďují na prohloubení vesmírného výzkumu a potenciální nové technologie. Jestliže nejsou finančně soběstačné, tak jejich hlavním zdrojem financí jsou většinou bohatí mecenáši. Projekty takových společností jsou mnohem více různorodé, jako příklad lze uvést osidlování Marsu pro firmu SpaceX anebo těžbu asteroidů, o kterou se snaží startup jménem AstroForge.

Co soukromé podnikání přináší a nebo by přinést mohlo?

Jak již bylo zmíněno, tak projektů různých vesmírných společností je nesčetně mnoho, avšak dá se zde identifikovat pár hlavních směrů, kterými se většina těchto společností ubírá.

Jak již bylo zmíněno, tak velká část současných společností vydělává na vysílání satelitů a jiných objektů na nízkou orbitu Země. Mezi takové společnosti se řadí například výše zmíněný Rocket Lab se svou raketou Electron, která převážně dopravuje na orbitu takzvané cubesaty (což jsou vlastně malé satelity, jejichž hlavní výhodou je, že se jich na jedné raketě dají přepravovat desítky), dalším typickým příkladem může být všeobecně známá SpaceX se svou hustou sítí satelitů Starlink, nebo TransAstra zabývající se transportem různorodého nákladu (tedy nejen satelitů) do vesmíru.

Avšak mnohem méně známé a také mnohem více futuristické jsou plány spousty ostatních vesmírných společností. Uvedeny zde budou spíše jednotlivé příklady, které si můžete dále dohledat a použít je v debatě. Asi nejznámější je SpaceX a AstroForge, které již byly zmíněny. Mezi ostatní firmy hodné pozornosti patří například Astroscale snažící se o udržitelný přístup k vesmíru pro budoucí generace (chce například čistit orbitu země od vraků raket). Spousta společností potenciálně cílí také na vesmírný turismus, mezi takové by se daly zařadit například Virgin Galactic či výše zmíněný Blue Origin. A dalším příkladem může být firma Bigelow Aerospace, která se snaží podstatně usnadnit lidské žití ve vesmíru pomocí nafukovacích modulů pro vesmírné stanice.

Obecně je však důležité si uvědomit, že svou efektivitou a otevřeností díky statusu soukromé firmy poskytují takové společnosti mnohem jednodušší přístup do vesmíru nejen bohatým milionářům, ale také mnohým firmám či menším státům, které by se do vesmíru nikdy samy nedostaly.

Jak se poprat s debatou?

V debatě na toto téma by mělo jít hlavně o porovnání možných rizik a benefitů, které mohou soukromé společnosti přinést. Je potřeba mít na paměti, že ačkoliv je vesmír obrovský a jeho zdroje jsou téměř neomezené, tak naše technologie nejsou ani zdaleka tak dobré, abychom tyto zdroje mohli naplno využívat. To znamená, že ještě nějakou dobu budou soukromé a státní společnosti sdílet poměrně malý kousek našeho velkého vesmíru. Je tedy nutné si uvědomit, že ačkoliv tyto společnosti mohou mít výborné vize, tak tyto plány se nemusí vždy shodovat se základními výzkumnými cíli státních agentur.

Je v podstatě hlavně na afirmaci, aby ukázala, proč je tak zásadně nutné naplňovat výzkumné cíle ve vesmíru. Na druhou stranu je celkem přímočaré, že soukromé společnosti nemusí mít vždy úplně čisté praktiky s cílem benefitu pro celou lidskou společnost. Dokonce i společnosti, které se v současné době nutně na velký profit nesoustředí, mají ve výsledku jeden hlavní cíl a tím je efektivní využití vesmíru jakožto potenciálního zdroje. Nutno ale dodat, že toto je také bod, který by se afirmace (potažmo i negace) měla v debatě snažit také sama dokázat.

Na straně afirmativní je také dobré si všimnou toho, že ne vždy musí platit, že rychlý a efektivní vesmírný výzkum, který soukromé společnosti dělají, vede ke zlepšení života obecného lidu. Tým negativní by se v tomto směru měl snažit ukázat, že soukromé společnosti jsou opravdu v objevování vesmíru z velké části mnohem efektivnější než pomalé a většinou byrokraticky zatížené státní agentury. Toto je jasně patrné na asi nejznámějším případě raket typu Falcon společnosti SpaceX, které jsou díky možnosti opětovného použití několikanásobně levnější než rakety americké NASA.

Na straně afirmativní tedy bude stát tým argumentující rozumným a ověřeným přístupem státních agentur, které jsou většinou pomalejší, ale na druhou stranu také opatrnější a schopny větších vědeckých objevů. Tento tým bude také nejspíše hájit opatrné a ohleduplné využití vesmíru s ohledem na všechny obyvatele Země. Na straně negativní by měl stát tým hájící základní principy tržní ekonomiky a rychlejší a efektivnější postup v rámci výzkumu. Zároveň tento tým bude nejspíš také hájit různé futuristické projekty, které jsou nejspíše pro státní agentury až příliš riskantní.

Odkazy

Níže si můžete prohlédnout výběr různých odkazů na stránky společností (ať už národních, či soukromých) zmíněných v tomto článku, pro účely debaty se hodí podívat se vždy na jejich hlavní cíle a případně na nějaké splněné mise. Obecně doporučuji si vyhledat i jiné vesmírné společnosti. Toto je výčet těch nejznámějších, avšak oběma stranám se v debatě bude hodit široké portfolio společností, jelikož každá lidstvu přináší trochu něco jiného.