Poznámky k tezi: The appointment of Brett Kavanaugh as justice of the U.S. Supreme Court was wrong
Pepa Mezera si pro vás přichystal metodický blog k velmi zajímevé tezi, kterou si zadebatujete na prvním turnaji XXIV. ročníku Debate League v Přerově.
Tento blog by vám chtěl přiblížit tezi The appointment of Brett Kavanaugh as justice of the U.S. Supreme Court was wrong a především ukázat, že na možnosti debatování se jedná o tezi daleko širší, než se může zdát. Co je pro nás tedy zásadní? Na úvod je třeba zdůraznit, že primárním cílem obou stran je zhodnocení dopadů a hodnot.
Supreme Court of the United States
Je nejvyšší justiční instancí ve Spojených státech. Částečně můžeme použít analogii s ústavním soudnictvím v evropských zemích, ale takové srovnání neplatí zcela. Evropské ústavní soudnictví právo spíše nalézá, ale Nejvyšší soud USA právo do značné míry vytváří. Celá řada rozhodnutí Nejvyššího soudu vytvořila nová práva pro občany USA (např. práva LGBT menšiny). Nejvyšší soud též pravidelně řeší držení zbraní. Konzervativní soudci hájí druhý dodatek (o právu držet a vlastnit zbraň) velmi silně.
Nejvyšší soud v minulosti řešil například otázku potratů, což je v americké politice velice přítomné téma. Jedná se o jeden z politických bodů, které dělí Republikány a Demokraty. Mandát soudce je doživotní, počet soudců je stanoven na 7.
Dosavadní situace v soudě byla nastavena tak, že zde byli 3 konzervativní a 3 liberální soudci. Jeden soudce, který byl tzv. jazýčkem na vahách, ve většině sporů rozhodujícím hlasem, ale pravidelně se přikláněl na jednu či druhou stranu, se jmenoval Anthony Kennedy. Právě jeho Brett Kavanaugh v soudě nahradil.
Pokud se budete chtít bavit o Nejvyšším soudu jako o instituci, je vhodné zamyslet se nad vyvážením moci v soudní instituci, promyslet, jaké dopady má vyváženost politických názorů nebo si položit otázku, zda vůbec má převaha jednoho politického názoru podstatný dopad na rozhodování.
Brett Kavanaugh
Je americký právník a soudce, do roku 2018 působil jako federální soudce na odvolacím soudě v D.C. Na počátku své kariéry byl asistentem soudce Nejvyššího soudce Kennedyho (kterého nahradil). Byl autorem zprávy pro Kongres, která se zabývala kauzou Moniky Lewinské. V administrativě George Bushe mladšího působil jako jeho blízký právní spolupracovník – sekretář štábu. Do své dosavadní pozice byl navržen roku 2003, přes odpor demokratů byl však uveden na federální soud až v roce 2006.
Brett Kavanaugh je politicky a právně zásadový konzervativec. Obecně řečeno, jedná se o katolického konzervativce, lze tedy předpokládat, že bude odpůrcem potratů či sňatků pro stejnopohlavní páry. Katolické učení stejně tak zastává poměrně konzervativní pozice k rolím mužů a žen ve společnosti. Zde se nabízí otázka, jaký vliv může mít náboženství nebo politická ideologie na právní rozhodování, je vhodné se bavit především o dopadech na konkrétní skupiny. Můžeme ale vůbec dovozovat, že konzervativní názor v soudě je škodlivý? A je vůbec možné predikovat, že Brett Kavanaugh bude svůj politický nebo náboženský background využívat? Zde je vhodné také neopomenout problematiku zbraňové legislativy.
Zápas o moc
Tato nominace do Nejvyššího soudu se proměnila v seriózní politický zápas mezi Republikány a Demokraty. Celé projednávání trvalo několik měsíců. Zde je vhodné se zamyslet nad tím, zda v konečném důsledku šlo o Nejvyšší soud, kvalifikaci Bretta Kavanaugha nebo se celá kauza proměnila v ryzí politický zápas, a dále, zda tato nominace ještě nevyhrotila už tak rozdělenou americkou společnost. Na druhém pólu však může stát otázka, nevyužil jen Donald Trump svého suverénního práva dosazovat soudce podle svých preferencí? A nečinil tak každý jiný prezident v minulosti?
Nominace přicházející v „předvečer voleb“
Celý boj o uvolněné křeslo soudce se odehrál ve zjitřené předvolební atmosféře před tzv. Midterms, což jsou volby do Kongresu v průběhu mandátu prezidenta a jsou jakýmsi referendem o prezidentovi. Zde je potřebné uvědomit si, o co ve volební kampani šlo. Dnes již známe výsledek voleb, ale hrálo se o kontrolu obou komor parlamentu. Pokud by je obě získali Republikáni, znamenalo by to fakticky neomezenou možnost Trumpa prosazovat svou agendu, v opačném případě by byl prezident velmi okleštěn. Dnes víme, že většina v obou komorách je rozdělena mezi Republikány (Senát) a Demokraty (Sněmovna). Jedná se spíše o okrajové téma, ale i toto téma lze použít, ale zároveň před ním varuji, neboť je velmi složité souboj o nominaci do Nejvyššího soudu navázat na výsledek voleb. Pokud by se o to však nějaký z týmů pokusil, mohli bychom se dočkat velice zajímavé debaty.
Obvinění ze sexuálního obtěžování
Toto obvinění se objevilo během projednávání nominace v Senátu, týkalo se středoškolských let Bretta Kavanaugha. Popis celého obvinění naleznete níže. Pro tuto oblast se nám nabízí otázka po relevanci tohoto obvinění. Jsou všechna obvinění ze sexuálního obtěžování podložena solidními důkazy? Měla tato kauza seriózní dopad na celý proces jmenování? Mělo by být obvinění z takového jednání překážkou jmenování soudcem, zejména nejvyšší instance v zemi? Nebo má být dána přednost presumpci neviny a právnické erudici? Zde je též prostor pro kladení si otázky po dopadech obvinění ze sexuálního obtěžování v obou výsledcích. Dopady je vhodné sledovat v oblasti společnosti a jednotlivce.
Tato teze je velice komplexní, ve zkratce nám nabízí tato témata
- Nejvyšší soud – jeho pozice v americkém systému, jeho vnitřní vyváženost a dopady na americkou společnost
- Brett Kavanaugh – jako soudce, jeho osobní historie, debata o vhodnosti takového člověka a požadavcích na soudce obecně
- Zápas o nominaci – která se stala předvolebním tématem, analýza politické situace v USA, a pro odvážné, zhodnocení dopadů na volby
- Hodnoty – zhodnocení liberálních a konzervativních postojů a hodnot
- Sexuální obtěžování – obvinění a zhodnocení dopadů pro co nejvíce stran.
Zdroje:
Osobní historie Bretta Kavanaugh – Odkaz 1; Odkaz 2
Nejvyšší soud USA – Odkaz
Předvolební analýza Midterms – Odkaz
Výsledky Midterms – Odkaz
Obvinění ze sexuálního obtěžování – Odkaz 1; Odkaz 2