Metodický výbor si pro vás připravil poznámky k tezi na 2. turnaj Debate League: (English version below)

Na druhém turnaji Debate League proběhnou dvě kola debat na připravenou tezi: As Victor Frankenstein we would accept the offer from „the creature“.

Teze je doprovázena tímto infoslidem: Victor Frankenstein, a young scientist, discovers the secret of reanimating dead matter and creates a living being from assembled body parts. Horrified by its monstrous appearance, Victor abandons the creature. The creature, intelligent and sensitive, suffers profound loneliness and rejection, as every human he approaches reacts with fear and violence. Consumed by isolation, he pleads with Victor to create a companion, promising that with a mate he would withdraw from human society and live peacefully.

Správně jste si všimli, že tato teze vyžaduje jiný přístup než běžně debatované teze, protože je zasazena do fikčního světa. Rozumíme tím pádem tomu, že ohledně ní vyvstává velké množství otázek. Tou nejčastější je, do jaké míry budou v debatě rozhodčím akceptovány informace, které tým získal přečtením titulu Frankenstein autorky Mary Shelley, resp. zda jsou pro debatu závazné pouze informace z infoslidu, nebo je možné argumentovat také poznatky z knihy. Nejen na tuto otázku odpovídáme v tomto metodickém článku.

Debata v rámci fikčního světa

Teze je zasazena do fikčního světa díla Frankenstein. Pro debatu to znamená, že týmy mají povinnost debatovat v kontextu tohoto fikčního světa. Při tvorbě argumentační linie je tedy potřeba držet se toho, co daný fikční svět umožňuje nebo neumožňuje, případně, co je pravděpodobné, že umožňuje. Důležitými aspekty fikčního světa jsou například časové období, ve kterém se dílo odehrává, nebo charakteristika postav, které v ději konají. 

Například, kdybychom debatovali o Smolíčkovi pacholíčkovi, nebylo by přípustné tvrdit, že Smolíček klidně může zůstávat doma sám, protože má u sebe mobil. Takže kdyby se něco dělo, může jelenovi zavolat a jelen přijde a zachrání ho. Pohádka se sice odehrává v časem neurčené době, ale z charakteru vyprávění je zřejmé, že moderní technologie v ní neexistují. Stejně tak by nebylo přípustné tvrdit, že Smolíčkovi v případě potřeby narostou křídla a jezinkám uletí. Z vyprávění je zřejmé, že v pohádce neexistuje žádná nadpřirozená síla, která by Smolíčkovi umožnila létat.

Přestože je dílo fikcí, přirozeně v něm existují hranice toho, co je v něm možné nebo pravděpodobné, a toho se v debatách budeme držet.

Debata o ději

Teze je zasazena přibližně doprostřed příběhu. Pro účely debaty si tedy představte, že se právě nacházíte uvnitř příběhu, a to konkrétně v bodě, který popisuje teze. Události, které se odehrály předtím, jsou nám tím pádem známé. Co se ale stane dál, když stojíme uvnitř příběhu, ještě nemůžeme vědět. Proto právě zde vzniká argumentační prostor, ve kterém budete obhajovat, jak a proč by se měl Victor Frankenstein rozhodnout. Argumentovat tím, že jediný možný vývoj příběhu je ten, který je uveden v knize, není přípustné. Kdybychom konec knihy brali jako závazný a jediný možný, neměli bychom o čem debatovat.

Abychom tedy konečně odpověděli na otázku, zda je povoleno pracovat s informacemi z knihy, i když jdou tzv. „nad rámec infoslidu”, tak ano. Teze, jak již bylo řečeno, je vsazena přímo do fikčního světa. Právě proto je užitečné přijít do debaty připraven i s poznatky z knihy. Fikce, ať už v literatuře nebo třeba filmu, má totiž svá vlastní pravidla, která není možné vydedukovat ze znalosti světa, ve kterém žijeme. Když debatujeme o tezích, které z našeho světa vychází, velmi často máme oporu ve svých znalostech a ve svém všeobecném přehledu. Pravidla fungování fikčního světa však nejde ani vydedukovat, ani uhodnout. Mohou se našemu světu podobat, ale také mohou být úplně vymyšlená. A proto je v debatách na tezi o Frankensteinovi povoleno opřít se o poznatky z knihy.

Za nejvhodnější považujeme používat poznatky z knihy jako podporu pro argumentaci. V chronologii děje se s tezí nacházíme někde uprostřed. Je proto možné odkazovat se na relevantní předcházející události a jiné složky utvářející děj, a jimi si pomoct doložit vaše tvrzení směřující do budoucnosti. Stalo se v předcházejícím ději něco, řekl nebo udělal někdo něco, co má podle vás pro utváření následujícího děje význam? Můžete to použít jako podpůrný prvek pro svá vlastní vysvětlení.

Shrnutí

Teze As Victor Frankenstein we would accept the offer from „the creature“ je specifickým typem teze, kdy debatujeme uvnitř fikčního světa. Pro účely debaty je možné a dokonce je doporučeno přečíst si literární dílo Frankenstein autorky Mary Shelley. Vše, co se v ději odehrálo před bodem, ve kterém se nachází teze, je možné použít jako podporu pro argumentaci o dalším budoucím vývoji děje. Není možné argumentovat tím, že kniha má jen jeden konec a jiný vývoj děje není přípustný.

EN: Notes on the Victor Frankenstein Motion

At the second Debate League tournament, two rounds will be held on the prepared motion: As Victor Frankenstein, we would accept the offer from “the creature.”

The motion is accompanied by the following infoslide:
Victor Frankenstein, a young scientist, discovers the secret of reanimating dead matter and creates a living being from assembled body parts. Horrified by its monstrous appearance, Victor abandons the creature. The creature, intelligent and sensitive, suffers profound loneliness and rejection, as every human he approaches reacts with fear and violence. Consumed by isolation, he pleads with Victor to create a companion, promising that with a mate he would withdraw from human society and live peacefully.

You may have noticed that this motion requires a different approach than the motions we usually debate, because it is set in a fictional world. We therefore understand that many questions arise. The most common one is to what extent judges will accept information that a team gained by reading Mary Shelley’s Frankenstein—that is, whether only the infoslide is binding, or whether it is also possible to use knowledge from the book. Answers to the mostly asked questions can be found in this article. 

Debating Within a Fictional World

The motion is set within the fictional world of Frankenstein. This means that teams are required to debate within the context of this fictional world. When building argumentation, you must therefore stay within what the fictional world allows or does not allow, or what is likely to be possible within it. Important aspects of a fictional world include, for example, the time period in which the story takes place or the characteristics of the characters who act within it.

For example, if we were debating a fairy tale like Smolíček pacholíček, it would not be acceptable to argue that Smolíček can safely stay home alone because he has a mobile phone—so if something happens, he can always call the deer, who will come to save him. Even though the fairy tale takes place in an unspecified time, it is clear from the nature of the story that modern technology does not exist. Likewise, it would not be acceptable to claim that Smolíček can grow wings and fly away from the witches; the story clearly does not contain any supernatural force that can make humans fly.

Even though a work is fictional, there are naturally boundaries regarding what is possible or probable within it, and those boundaries should be respected in the debate.

Debating About the Plot

The motion is set roughly in the middle of the story. For the purposes of the debate, imagine that you are standing inside the narrative at the exact point described by the motion. Events that have already taken place are known to us. What happens next, however, cannot be known when we are “inside” the story. This is where the space for argumentation emerges: you will defend how and why Victor Frankenstein should now decide. It is not acceptable to argue that the only possible development of the story is the one presented in the book. If we treated the book’s ending as binding, there would not be anything to debate about.

So, to finally answer the question of whether it is allowed to use information from the book beyond what is in the infoslide: yes, it is. As mentioned, the motion is placed directly within a fictional world. That is why it is useful to prepare for the debate with knowledge from the book. Fiction—whether in literature or film—has internal rules that cannot be deduced from our own world. When we debate motions grounded in the real world, we can rely on our general knowledge and understanding of the world. But the rules of a fictional universe cannot be deduced or guessed. They may resemble our world, but they may also be entirely invented. For this reason, it is allowed to rely on knowledge from the book when debating the Frankenstein motion.

The best practice is to use information from the book as supporting evidence. Since the motion sits somewhere in the middle of the narrative, you may refer to relevant earlier events or other components of the story that help support your claims about how the plot is likely to develop. Ask yourself: Did something happen earlier, or did a character say or do something, that meaningfully influences what might happen next? If yes, you may use that as supporting material for your analysis.

Summary

The motion As Victor Frankenstein, we would accept the offer from “the creature” is a specific type of motion in which we debate within a fictional world. For this debate, it is both allowed and recommended to read Mary Shelley’s Frankenstein. Everything that happened before the moment described by the motion may be used to support your argumentation about the potential future development of the story. It is not acceptable to argue that the book has only one ending and that no other development of the plot is permissible.