Aktérové teze

Metodický průvodce aktérovými tezemi

Aktérové teze jsou upravenou verzí návrhových nebo hodnotových tezí, které vyžadují od debatérů podívat se na problematiku teze z pohledu daného aktéra. To může být např. stát, organizace nebo i jednotlivec. To znamená, že nestačí ukázat, proč dopady vzniklé tezí jsou obecně prospěšné, ale že jsou prospěšné pro konkrétního aktéra. Obecná prospěšnost a prospěšnost pro aktéra mohou být v rozporu, např. v tezi Jako Čínská vláda bychom měli napadnout Taiwan.

Je možné argumentovat i dopady na ostatní stakeholdery, ale je nutné ukázat, proč aktérovi na těchto stakeholderech záleží – např. v tezi Jako rodiče adoptovaného dítěte bychom měli před tímto dítětem skrýt jeho původ může afirmace argumentovat, že teze přinese dítěti větší jistotu, ale tento dopad je relevantní, jen pokud afirmace dokáže, že rodičům záleží na jejich dítěti.

Je možné použít i principiální argumentaci, pokud dokážete, že aktérovi na daných principech záleží.
Aktérovou tezi poznáte tím, že je v ní přímo zmíněno „jako X“ nebo „z pohledu X“. Příklady aktérových tezí jsou:

1. Jako Ukrajina bychom měli usilovat o okamžité příměří s Ruskem.
2. Jako feministické hnutí bychom neměli podporovat války, jejichž cílem je zlepšit práva žen.
3. Jako úspěšná žena bychom měli zůstat single.
4. Z pohledu Donalda Trumpa přinesl útok na Kapitol USA 6. ledna 2021 více škody než užitku.
5. Z pohledu Taiwanu přinesl konflikt USA a Činy více škody než užitku.

Co je možné definovat a co je předmětem debaty

ZÁJMY AKTÉRA

Podobně jako v jiných tezích je nutné dopady porovnávat. Tudíž je předmětem debaty, na jakých dopadech bude aktérovi záležet více a na kterých méně. To znamená, že není možné nadefinovat zájmy aktéra tak, aby jeden dopad byl okamžitě preferovaný – toto je potřeba dokázat.

Např. v tezi Jako inteligentní student z východní Evropy bychom měli studovat v zahraničí spíše než studovat v rodné zemi není povoleno, aby afirmace definovala, že studentovi záleží více na své rodině než na vlastním vzdělání. Toto tvrzení musí v debatě dokázat, např. může vysvětlit, že „kultury východní Evropy jsou relativně konzervativní a kladou důraz na loajalitu k rodině i na úkor osobního prospěchu, tudíž průměrný student z východní Evropy, který v této kultuře vyrůstal, nejspíše bude ochoten obětovat své vzdělání, pokud tím pomůže své rodině.“

SCHOPNOSTI A MOŽNOSTI AKTÉRA

Pokud jde o teze návrhové typu Jako X bychom měli udělat Y, pak má afirmace možnost definovat model (obdobně jako u návrhové teze), jak přesně by tento návrh aktér provedl (jak X udělá Y). Teze předpokládá, že aktér daný návrh provést může. Vše ostatní je z pravidla předmětem debaty. Např. v tezi Jako čínská vláda bychom měli napadnout Taiwan nemůže negace argumentovat tím, že čínská vláda nemá dostatečnou kontrolu nad čínskou armádou, takže by k invazi nikdy nedošlo. Negace ovšem může vysvětlit, proč by pokus o invazi byl neúspěšný, a jedním z důvodů může být, že čínská vláda nedokáže svou armádu efektivně kontrolovat, a tudíž by invaze nemohla být úspěšná.

VLASTNOSTI AKTÉRA, KTERÉ NEJSOU PŘÍMO ZMÍNĚNY V TEZI

V některých případech může teze vzít za aktéra jedince z určité společenské skupiny nebo z hnutí, které má několik různých forem apod. Pokud to teze explicitně nezmíní, jedná se o růměrnou nebo nejčastěji se vyskytující formu aktéra. Např. v tezi Jako náboženská instituce bychom měli interpretovat náboženské texty v souladu s moderním progresivním hodnotami není možné definovat, že se jedná o náboženské instituce pouze ve velmi konzervativních nebo pouze ve velmi progresivních zemích. Pokud debatéři chtějí debatu
takto zúžit, musí dokázat, proč je toto zúžení legitimní – např. proč právě zde dojde k největší změně.

V debatě je možné aktéra charakterizovat blíže, než teze přímo zadává, ale toto je předmětem debaty, a je tedy nutné dokázat, proč aktér tyto další vlastnosti pravděpodobně má. Např. v tezi Jako slovenský student bychom po parlamentních volbách v roce 2023 emigrovali mohou debatéři vysvětlit, že jako student jsme pravděpodobně relativně mladí a vzdělaní, což znamená, že jsme pravděpodobně ideologicky progresivní a liberální.

Tipy, jak rozhodovat aktérové teze

Co má být předmětem debaty?

• Charakterizace aktéra a jeho zájmu
• Dopady a přínosy jeho rozhodnutí pro zadaného aktéra
• Míra schopnosti aktéra dosáhnout svého cíle

Co nemá být předmětem debaty?

• Jakékoliv dopady a hodnoty, které nemají vliv na aktéra a které ho zásadním způsobem neovlivňují
• Možnost aktéra si zvolit danou volbu

Za jakých podmínek vyhrává negace?

• Negace poukáže na to, že afirmace nepřinesla argumenty, jejichž dopady a hodnoty jsou relevantní pro daného aktéra
• Stejně jako u jakékoliv jiné teze, pokud se negaci podaří zásadně zpochybnit či vyvrátit argumenty afirmace, tudíž afirmace není schopna dosáhnout svých dopadu a hodnot
• Negace prokáže, že rozhodnutí navrhované tezí by šlo přímo proti jiným hodnotám, které jsou pro konkrétního aktéra podstatnější než hodnoty, které obhajuje afirmace
• Negace dokáže, že dle charakterizace a zájmu daného aktéra jsou argumenty afirmace irelevantní

Za jakých podmínek vyhrává afirmace aneb co má afirmace vlastně dokazovat?

• Afirmace dokáže relevantnost argumentů pro aktéra (u argumentů, které mají dopad pouze na společnost obecně, nikoliv na aktéra, stačí negaci na tento fakt pouze upozornit a argument již není pro debatu dále relevantní) a obhájí si je po celou debatu. Zároveň v případě, že negace přinese vlastní argumenty týkající se aktéra a porovná je oproti afirmačním, tak afirmace musí obhájit, že jí zastávané dopady a hodnoty jsou pro aktéra podstatnější než ty, které obhajuje negace.

Co dělat v případě, když obě strany přinesou relevantní analýzu obhajující určitý zájem aktéra?

• V ideálním případě by sami debatéři měli vysvětlit, proč je pro daného aktéra konkrétní dopad nebo hodnota podstatnější. Toto vážení mohou provést několika možnými způsoby. První cestou může být charakterizace a vysvětlení zájmu samotného aktéra a následné napojení jeho zájmu na daný dopad či hodnotu. Dalším způsobem může být klasické vážení jednotlivých dopadů například pomocí rozsahu/pravděpodobnosti/časového rozsahu či jakéhokoliv jiného vhodného kritéria, které je relevantní pro aktéra.
• V případě, že negace přinese vlastní argumenty, je povinna je i následně porovnat s těmi afirmačními. Pokud tak negace přímo neučiní, tak automaticky vyhrává afirmace, neboť platí břemeno vyvracení.
• V případě, že každá strana vyhraje určité spory v debatě a není přímo debatéry vysvětleno, které spory a proč jsou pro aktéra podstatnější, tak pouze tehdy přichází na řadu vážení argumentů rozhodčím. Dané argumenty by měl rozhodčí vážit (pouze za pomocí znalostí “průměrného středoškoláka”) dle toho, jak jsou pro daného aktéra relevantní (s přihlédnutím k tomu, jak byl aktér v debatě charakterizován).