Začínáme debatovat

Začínáme debatovat

3. Poukazování na chyby

V neposlední řadě by měl třetí řečník poukázat na chyby protistrany.

Těmi mohou být:

  1. Chybějící reakce: Pokud se protistrana k vašim argumentům vůbec nevyjádří, zůstávají stát na vaší straně.
  2. Protiřečení nebo změna strategie: Často se stává, že tým začne nově argumentovat tak, jak se mu to zrovna hodí. Rozpor nemusíte nalézt pouze mezi jednotlivými řečníky v týmu, ale i v rámci řeči jen jednoho z nich.

    Protiřečení znamená, že začne řečník zastávat pravý opak toho, co strana do té doby zastávala.

    Například, pokud bychom se bavili o motivaci ve škole, jeden řečník by mohl tvrdit, že děti jsou ve škole málo motivované, protože učivo je pro ně moc lehké, a druhý to, že jsou děti málo motivované, protože učivo je pro ně moc těžké. 

    Změna strategie se nevztahuje pouze na jeden problém, ale na celý argument. Pokud by afirmace tvrdila, že zákaz pití alkoholu povede ke zvýšení prodeje společenských her, protože lidé budou hledat jinou cestu jak se zabavit, a negace jim to hned v řeči N1 neprůstřelně vyvrátí, afirmace se nemůže vykašlat na společenské hry a najednou tvrdit, že zákaz pití alkoholu povede k rozšíření černého trhu, protože lidé budou pořád chtít pít alkohol a ani zákon jim v tom nezabrání.

    Obojí je špatně. Na obou dvou stranách byste se měli držet jedné strategie, protože podobnými změnami bráníte protistraně plnohodnotně argumentovat. Pokud jako třetí řečníci něco podobného zaznamenáte, upozorněte na to.

  3. Chybějící nebo nevěrohodné důkazy: Je možné upozornit i na nedokonalosti v oblasti důkazů. Avšak to, že některému argumentu zdánlivě chybí důkaz, neznamená, že argument neplatí. Na důkazy tedy doporučujeme upozorňovat jen v případě, kdy si budete jisti, že je to pro debatu podstatné.

Abychom to shrnuli: Třetí řečník má za úkol chronologicky projít debatou, identifikovat v ní body sporu a vysvětlit, proč v nich má jeho strana převahu a proč by tedy měla vyhrát celou debatu. Pokud žádné „chronologicky” neexistuje a debatě vládl chaos, může třetí řečník vše urovnat, aby se rozhodčí zorientovali. Nakonec může upozornit i na chyby protistrany.

  1. Po celou debatu si dělejte podrobné poznámky. Jako třetí řečník musíte mít přehled o všem, co se v debatě odehrálo. Je náročné si zpaměti vybavit obsah debaty až před svou řečí. Před třetí řečí zbývá navíc zpravidla už jen málo přípravného času, takže v něm si svou řeč nepřipravíte. Poznámky to jistí.
  2. Pokud víte, že vaše strana argument nevyhrála, nesnažte se rozhodčího přesvědčit, že ano. Pokuste se najít jinou strategii, jak soupeřovu argumentaci „poškodit”. Můžete třeba zkusit ukázat, proč argumentace protistrany nebyla pro tezi podstatná a vaše byla podstatnější.