Debate impact evaluation project


Úvod
V roce 1995 uvedla nadace Open Society Institute do zemí bývalého Sovětského bloku vzdělávání metodou debatování. Generace absolventů vzdělávání touto formou potvrzují jeho mnohočetný pozitivní efekt v rozvoji a prohlubování znalostí, dovedností a postojů v oblastech kritického myšlení, etické argumentace, prezentačních a komunikačních dovedností, znalostí o faktech světa a týmové práce.
Mezinárodní asociace vzdělávání debatou (International Debate Education Association, IDEA), ve spolupráci s národními debatními organizacemi osmi evropských zemí se rozhodla skutečnou existenci některých z těchto tvrzených vzdělávacích efektů ověřit a změřit mezinárodním výzkumem „Debate Impact Evaluation“.

Výzkum
Nástrojem měření je mezinárodní výzkum u dětí a mladých lidí ve věku 14 – 17 let. Výzkum proběhl ve školním roce 2015/2016, výsledky byly publikovány v roce 2017. Projekt je financován fondem Evropské unie pro vzdělávání a kulturu Erasmus +. Zapojily se Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Makedonie, Nizozemí, Rumunsko a Slovensko. Předmětem výzkumu je rozvoj argumentačních kompetencí a jejich vliv na znalosti o demokracii.

Činnosti
Zjištění výzkumu zprostředkují zejména tyto činnosti:

  1. Testování v oblasti předmětu výzkumu. Proběhnou dvě série testování – na začátku a konci školního roku. Testy budou vždy dva, jejich vyplnění potrvá cca 45 – 50 minut. Zúčastní se žáci, kteří se přihlásili do debatních klubů, avšak ještě nedebatovali (debatní začátečníci) a kontrolní skupina žáků, kteří o zapojení do debatování neuvažují.
  2. Testování vlivu debatovaných tezí. Zúčastní se aktivní debatéři. Testování v podobě krátkých (cca 5 minut) dotazníků proběhne na debatních turnajích, zjišťovat se bude vliv připravených (1x) a nepřipravených tezí (1x).
  3. Měření / odlišení externích vlivů. Výzkum se na základě stručných anonymizovaných informací o profilu odpovídajících pokusí změřit faktory, které by mohly hrát roli ve výsledcích. Zejména se jedná o pohlaví, věk, velikost místa bydliště a vzdělání rodičů respondentů, jejich angažovanost v jiných aktivitách mládeže atp. Zdůrazňujeme, že v žádné etapě výzkumu nebudeme znát jména ani žádné další identifikační údaje odpovídajících.
  4. Měření vlivu debatního kouče a použitých metod. Osoba vzdělavatele je bezesporu jedním z kritických faktorů (ne)úspěchu vzdělávacího procesu. Po debatních koučích budeme chtít několik průběžných zpráv monitorujících jejich činnost. Základem by měla být pravidelně vedená „třídní kniha“ – záznam aktivit debatního klubu.