Výhody v plánu

Kategorie:  

Jan Dragoun ve svém příspěvku vysvětluje důležitost a správné používání výhod v plánových debatách.

Ještě než začnu psát o výhodách v plánu a o tom, jak s nimi pracovat, doporučuji Vaší pozornosti předešlé metodické blogy z dílny Ředitelství soutěží a to především: „Jak se úspěšně poprat s plánem“ od Katechky Hanzelkové a „Negativní strana v debatě II – negace v debatě s plánem“ od Jana Knytla, z jejichž příspěvků částečně vycházím. Já se pokusím osvětlit práci s výhodami a následně to demonstrovat na příkladech.

Jako příklad budu používat tezi „Životní prostředí ve městech by se mělo změnit“. Jak jistě všichni víte, plán se skládá ze čtyř částí. Problém (špatné ovzduší), příčina (provoz aut – výfukové plyny), řešení (zákaz vjezdu aut do center měst) a výhody (viz dále). Na rozdíl od zbývajících částí plánové linie může být v debatě výhod více než jedna, naopak je to žádoucí.

Výhoda musí plynout z navrhovaného plánu, být důsledkem jeho zavedení. Velmi často se v debatách stává, že jedinou výhodou, kterou strana afirmativní přinese je vyřešení příčiny problému a tím problému samotného (v tomto případě zlepší se ovzduší ve městech), ale to pro vítězství v debatě nemusí stačit. Strana afirmativní by dále měla přinést jiné pozitivní důsledky zavedení plánu (pokles počtu dopravních nehod, nižší počet zraněných chodců, kratší dojezdový čas policie, hasičů a záchranné služby atd.). Částečně i proto byly plánové debaty zavedeny, aby přiměly debatéry myslet v širších souvislostech a tedy zamyslet se nad dalšími důsledky jimi navrhovaného řešení a to jak pozitivními, tak negativními (sníží se komfort lidí, problém pro starší/imobilní spoluobčany, zhoršení dostupnosti atd.). Zhodnocení důsledků zavedení plánu je pro afirmaci velmi důležité, protože může snadno dojít k závěru, že jimi vymyšlený plán sice řeší problém, avšak přináší obecně více negativ. A jelikož v plánové debatě má každá ze čtyř částí stejnou váhu a negaci stačí vyvrátit jedinou část je takový plán neobhajitelný!

Jak již napsala Katechka ve svém blogu, výhodám by v debatě mělo být věnováno nejvíce času a to a) jelikož dává afirmaci prostor rozvést plán a podpořit jeho zavedení a b) dává negaci velký prostor pro argumentaci proti zavedení plánu, který je v části věnované řešení samotnému v podstatě redukován pouze na to, zda afirmací navrhované řešení problém vyřeší či nikoliv. Podle mého názoru nabízejí výhody a nevýhody zdaleka nejširší prostor pro argumentaci, čehož bohužel týmy v debatách příliš nevyužívají, což je také důvod, proč jsem se rozhodl tento blog napsat.

Úkolem afirmace je tedy přednést svůj plán a přednést co nejvíce výhod z něj vyplývajících.

Teď se podíváme na roli negace, kterou sice již popsal ve svém blogu Jan Knytl, ale jak známo opakování je matkou moudrosti.

Negace má samozřejmě za úkol výhody přednesené stranou afirmativní napadnout a v ideálním případě je vyvrátit. K tomu může negace zvolit 3 základní přístupy:

  1. ukázat, že výhody nevyplývají přímo z plánu, že jeho zavedením nenastanou;
  2. marginalizace výhod – ukázat, že tyto výhody sice zavedení plánu přinese, avšak nedotknou se např. podstatného množství obyvatel;
  3. představení nevýhod, které plán přinese – v podstatě každé navrhnuté řešení sebou přinese jak pozitivní, tak negativní dopady a úkolem negace je na ně poukázat. Zde ovšem nestačí, že negace představí nevýhody, které plán přinese, musí udělat další krok, kterým je postavit je proti afirmací představeným výhodám a ukázat (rozhodčímu), že jsou nevýhody významnější než přednesené výhody a proč. Tento způsob vyvracení je rozhodně nejlepší, nejefektivnější, ale také nejnáročnější na přípravu, což je pravděpodobně důvodem, proč se s ním jako rozhodčí příliš často nesetkávám.

A co dodat závěrem? Soustřeďte se více na výhody a to jak na straně afirmativní, tak na straně negativní, věnujte jim více času a to nejen v debatě samotné, ale zejména při přípravě.

Doufám, že Vám můj blog alespoň částečně osvětlil problematiku výhod a pomůže Vám v dalších debatách.