Poznámky k tezi Koncepce českého školství by měla být od základů změněna (P) - pokračování

Kategorie:  

Metodik soutěží Matěj Pilát přichází s dalšími radami, jak debatovat o tezi o změně koncepce českého školství.

Ředitelství soutěží dalo hlavy dohromady a přinášíme vám pár postřehů na základě zkušeností z prvního turnaje. Rozhodně zde nenaleznete návod, jakou linii máte v této tezi obhajovat (vždyť vymýšlení plánu je polovina zábavy při debatování plánové teze).

Zamyslete se, jaký strukturální problém v našem školství vidíte
Všichni do školy chodíte, zkuste tudíž přemýšlet, co vám přijde jako zásadně špatně, a co by se dalo změnit k lepšímu. Odpoutejte se od přízemních maličkostí a zauvažujte, k jakému účelu tu školy jsou. Je to příprava na budoucí povolání? Rozvoj důležitých dovedností do života? Mravní vývoj mládeže? Či nám má škola hlavně pohlídat děti, zatím co jsou rodiče v práci? Poté, co si zodpovíte tuto otázku, můžete zkoumat, zda naše školství ve svém úkolu selhává, a jak to změnit.

Nebojte se změny
Sama teze vás vyzývá k radikální změně českého systému vzdělávání. Je tudíž dosti smutné, když vidíme týmy, které navrhují přidat 2 hodiny předmětu xy na úkor výtvarné výchovy. Bohužel následně negaci stačí poukázat, že afirmace nenaplňuje svou argumentací tezi, a vyhraje debatu – nikdo z toho však nebude mít moc potěšení. Zkuste zapojit fantazii a přemýšlejte „out of the box“, jelikož teď máte konečně možnost přijít s představou školy, do které by vás bavilo chodit.

Nevyhýbejte se kontroverzi
Každá pořádná změna přináší i nevýhody, ale to neznamená, že bychom ji neměli přijmout. Mnohem lepší je kontroverzní plán, který přinese spoustu výhod, než plán, který nemá žádný závažný dopad. Debatovat na tu druhou možnost je ztráta času vašeho, vašich soupeřů i rozhodčích.

Přemýšlejte dlouhodobě
Teze samotná nás vede ke změně celé koncepce českého školství – to samozřejmě bude nějakou dobu trvat a nebude to jednoduché zavést. Ač zde debatujeme o plánové tezi, porodní bolesti spojené s jakoukoliv zásadnější změnou nejsou dobrým důvodem, proč tuto změnu nezavést. Afirmace by se jich tudíž neměla bát a ze strany negace nejsou námitky stylu „nebude mít kdo to učit“ příliš relevantní. Představte si, že se bavíme o školách, do kterých budou chodit vaše děti, nikoliv vy – jaké by měly být?

Zopakujte si pravidla a metodiku týkající se plánové teze
Zde není prostor rozebírat dopodrobna plán, na toto téma jsme vyvěsili několik jiných blogů. Jen bych rád připomněl, že v plánové tezi má afirmace představit JEDEN problém, JEDNU příčinu, JEDEN plán (i když může být trochu komplexnější) a VÍCE výhod. Zároveň by na výhodách měla strávit nejvíce času, není tedy dobrá strategie o nich začít mluvit až po klepnutí. Negaci naopak doporučujeme prioritizovat vyvracení – je zbytečné strávit dvě minuty na vyvracení problému, u kterého se všichni shodneme, že je zásadní. Raději věnujte čas důležitým částem, kde máte šanci vyhrát. Rovněž je dobré se zaměřit na podstatné nevýhody plánu, oproti pouhým praktikalitám.

Podívejte se na příklady odjinud
Ač vám přijde, že znáte situaci ve školství velmi dobře, pravděpodobně vás to limituje ve vašem přemýšlení. Nastudujte si příklady, jak může školství vypadat, a to ať již v jiných zemích, nebo v rámci alternativních škol u nás. Jednak vám to poslouží jako důkazy v debatě, a jednak můžete také načerpat inspiraci. Zejména pro negaci je dobré být schopni ukázat, jak plán navrhovaný afirmací nefunguje v té či oné zemi.

Vykašlete se na peníze
Spousta týmů má pocit, že vše vyřeší tím, že kantorům zvýší plat. Jistě, nebylo by to od věci, ale jednak to je sotva debatovatelný návrh a jednak se rozhodně nejedná o změnu v koncepci školství. Nesnažte se tedy vyhnout se sporům tím, že do školství pouze nalejete více peněz, ale přemýšlejte nad skutečnými změnami.