Čtení na prázdniny

Kategorie:  

Ředitelství soutěží doporučuje knihy na dlouhé chvíle zbývající do začátku nové debatní sezóny

Fareed Zakaria: Budoucnost svobody
Chcete se dozvědět, co znamená termín "neliberální demokracie"? A proč volby samy o sobě někdy nestačí? Proč společnost potřebuje elity? Tohle a mnohem víc vám odhalí klasika z pera Fareeda Zakarii.

Jonas Jonasson: Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Vyprávění neuvěřitelných životních osudů muže, který se účastnil takřka všech významných historických událostí 20. století. Informace v ní obsažené je však nutno brát s jistou rezervou...

Tomáš Němeček: Diskrétní zóna
Autorem je renomovaný novinář, který v rozhovoru zpovídá předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, dříve disidenta, advokáta, porevolučního generálního prokurátora a později ministra. Velmi zajímavý a čtivě podaný pohled na české dějiny od cca 60 let do současnosti očima člověka, který je pomáhal utvářet.

Francis Fukuyama: Konec dějin a poslední člověk
Provokativní dílo, považované za jednu ze stěžejních politicko-filozofických a historických prací devadesátých let. Fukuyama se zamýšlí se nad otázkou, zda lidstvo dospěje jednou ke stabilnímu stavu, v němž dojde konečného uspokojení, nebo se v historickém vývoji vždy znovu prosadí něco, co zvrátí tuto konečnou rovnováhu a navrátí lidstvo zpět do dějin. Kniha hledá odpověď na základní otázky historického vývoje: Mají dějiny konec a rozšíří se model liberální demokracie postupně po celém světě?

Roger Scruton: O potřebosti národů
Ve své publikaci se Scruton vyslovuje pro zachování národního státu jakožto společenství, v němž lze v moderní době nejlépe žít a pěstovat demokratické formy vládnutí. Jeho výzva a argumenty jsou aktuální v době zlomového bodu evropských dějin, ve kterém sjednocovací experimenty vedou k narušení politické loajality, přehledného systému jištění lidských práv i občanské identity.

Jan Patočka: Kacířské eseje o filosofii dějin
Jedno z nejvýznamnějších Patočkových děl, pocházející z roku 1975, shrnuje v šesti esejích jeho pozdní filosofii dějin i současné dějinné situace, v niž vyústily jeho celoživotní úvahy o problému přirozeného světa lidského života.

Erich Fromm: Strach ze svobody
Kniha, která vyšla prvně v roce 1941, je především Frommovou snahou vysvětlit nástup a pevné pozice nacismu v Německu, ze kterého Fromm pocházel.

Noam Chomsky: Člověk, moc a spravedlnost
V roce 1971 se Noam Chomsky a Michel Foucault zúčastnili televizní debaty, která představovala setkání dvou významných myšlenkových okruhů. Na jedné straně lingvista a politický aktivista vycházející z racionalistické tradice a optimistické představy o člověku a možnostech společnosti, na straně druhé zpochybňující hlas filozofa hledajícího vystoupení ze systému v krajních situacích a upozorňujícího na podmíněnost lidské aktivity převládajícími mocenskými vztahy a panujícím diskurzem.

Václav Havel: Moc bezmocných
Chcete-li pochopit povahu minulého režimu jak v Československu, tak ve Východním bloku obecně, pak si tento známý Havlův esej jednoduše nemůžete odpustit. V mnoha ohledech je navíc stále velmi aktuální.

Malcolm Gladwell: Mimo řadu
Malcolm Gladwell musel být velmi zvídavé dítě a zůstalo mu to až do dospělosti. V této knize se pídí po odpovědích na otázky, co je esencí úspěchu, ať už na sportovním poli či v různých pracovních odvětvích od IT přes právo po obchod a mnohdy dochází k velmi zajímavým závěrům.

Frederic Forsyth: Příběh Biafry
Popis událostí v Nigérii a války o samostatnost Biafry očima novináře, který v Biafře v průběhu bojů pobýval. (literární prvotina jednoho z neznámějších autorů literatury faktu)

Leon Uris: Exodus
Kniha podává prostřednictví příběhů jednotlivých hrdinů svědectví o světovém sionismu, vzniku státu Izrael, výkonu Britského mandátu v Palestině nebo třeba o tzv. ropné politice. Velmi zajímavá kniha, která pomůže pochopit současnou situaci na Blízkém Východě a obsahuje mnoho historických faktů!

Jiří Šulc: Mosty do Tel Avivu
Kniha Českého autora se zabývá vznikem státu Izrael, jakož i rolí, kterou v něm hrálo tehdejší Československo a jeho ministr zahraničí Jan Masaryk.

Pavel Kohout: O ničem a o všem
Jde o sbírku fejetonů známého českého spisovatele. Zařazeny jsou samizdatové fejetony z let sedmdesátých, jakož i řada fejetonů z doby porevoluční, publikovaných v několika různých tiskovinách. Rovněž velmi zajímavý pohled na české moderní dějiny, z něhož lze poznat, jak autor reagoval na konkrétní společenské dění dané doby.

Karel Čapek: Dvanáctero figur zápasu perem čili Příručka psané polemiky
Nadčasová a do dnešních dnů živá úvaha o prostředcích komunikačního „boje“. Připomeňme si Čapkova slova: „Tato stručná příručka není určena zápasníkům, nýbrž čtenářům, aby se poněkud vyznali ve figurách zápasu; pravím ve figurách, a nikoli v pravidlech, neboť tisková polemika na rozdíl od všech jiných druhů boje, zápasu, půtky, klání, šermu, šarvátky, zápolení, turnaje a vůbec mužného měření sil nemá žádných pravidel, aspoň u nás ne.“ Takže debatéři, pozor!

Karl R. Popper: Otevřená společnost a její nepřátelé
Otevřená společnost a její nepřátelé je jeden z nejdůležitějších spisů moderní politické filosofie, v němž Popper rozvíjí svou teorii demokracie a budování institucí a proti holistickému sociálnímu inženýrství, navrhujícímu „systémová řešení“.

Karl R. Popper: Bída historicismu
Souhlasíte s Popperovým argumentem popsaném právě v Bídě historicismu? 1) Pokrok v lidských dějinách a vývoj lidské civilizace je zásadně ovlivněn vědeckými objevy a rozvojem technologií. 2) Budoucnost vědecko-technologických objevů nelze předvídat. 3) Proto platí, že nelze předvídat ani budoucnost civilizace jako takové. Pojďte si pročíst zamyšlení duchovního otce debatního programu o tom, co se dá a nedá naplánovat…

Ivo Tretera: Nástin dějin evropského myšlení
Historický úvod do filosofie od profesora dějin filosofie FF UK. Kniha se snaží poskytnout maximum informací, a to od nejstarších dob až po osvícenství. Je určena především studentům jako základní učební text pro přijímací zkoušky i další studium.

Tomáš G. Masaryk: Ideály humanitní
Soubor 3 prací vzniklých z přednášek - "Ideály humanitní", "Problém malého národa" a "Demokratismus v politice". Společným prvkem je tu humanita, kterou sleduje v průběhu českých dějin jako neslábnoucí pramen veškerého lidského konání i jako smysl národní existence.

Tomáš G. Masaryk: Otázka sociální
Kritický rozbor nejdůležitějších myšlenek světových teoretiků socialismu. Analýza komunismu ukazuje na základní nedostatky teoretických přístupů marxistů.

Tomáš G. Masaryk: Česká otázka – Naše nynější krize – Jan Hus
Kniha obsahuje tři Masarykovy práce, které v jeho díle patří k nejstěžejnějším. V České otázce se věnuje českému národnímu obrození, Naše nynější krize je zaměřena na českou poltickou scénu konce minulého století a v textu Jan Hus se Masaryk zabývá českou reformací a odkazu jejího hlavního představitele.

Zygmunt Bauman: Modernita a holocaust
Ačkoliv Bauman chápe holocaust jako "židovskou tragédii", zdůrazňuje její specifické rysy, které ji odlišují od ostatních genocid, nejen z 20. století. Konstatuje, že "holocaust se objevil a byl realizován v naší moderní, racionalizované a racionalistické společnosti, na vysoké úrovni rozvoje naší civilizace a na vrcholu úspěchů lidské kultury – ale právě proto je problémem této společnosti, této civilizace a této kultury".