Reportáž z Tryouts pro Mistrovství světa 2012

Reportáž z výběru členů národního týmu pro Mistrovství světa v Jihoafrické republice 2012 sepsal Ján Michalčák.

Debatování znamená hodně výzev, dobrodružství, možná také celoživotních přátelství. Mimo jiné je to ale také tvrdá práce, jež nebývá často odměňována ničím jiným než dobrým pocitem na duši. Ti z nás, kteří se zúčastnili výběrového řízení do debatního národního týmu, jehož primárním úkolem bude reprezentovat Českou republiku na nadcházejícím Mistrovství světa v Kapském městě, jsou připraveni tyto výzvy přijímat a postupovat tak žebříčkem úspěchů vzhůru i přes to, kolik úsilí a volného času je to stojí. Pokusím se vám přiblížit, jak tráví víkend debatér, jenž by jednoho dne chtěl stanout mezi těmi nejlepšími v této zemi.

Každý rok vyhlašuje Asociace debatních klubů České republiky veřejnosti přístupné výběrové řízení na členy národního týmu. Pokud se rozhodnete zúčastnit, nemělo by vás z míry vyvést několik základních faktů – předně je nutné si uvědomit, že se nejedná o „procházku růžovým sadem“. Ještě před samotným začátkem dvoudenní události jsou všichni přihlášení povinni připravit si argumentační řeč vztahující se k jedné ze čtyř zveřejněných tezí. Letos jsme měli za úkol tuto řeč přednést v časovém limitu sedmi minut – a to co možná nejpřesvědčivěji, přičemž argumenty by samozřejmě měly být co možná nejkvalitnější. Po skončení individuálních řečí následují otázky od panelu rozhodčích, jinými slovy je testována adeptova schopnost pohotově reagovat na oponentovy námitky v případné reálné debatě.

Stejný proces se následně opakoval s tezí nepřipravenou. Měli jsme tedy hodinu na promyšlení argumentace k tvrzení, jehož znění nám předtím nebylo známo. Opět se jedná o imperativní dovednost na klasických debatních turnajích, kde nepřipravené teze tvoří značnou část programu. První den výběrového řízení pak byl zakončen testem všeobecných znalostí a osobními pohovory panelu s adepty. Třem šťastlivcům bylo za soumraku oznámeno, že byli do týmu vybráni již v tu chvíli, se třemi se rozhodčí bohužel museli rozloučit a zbytek postupoval do dalšího, nedělního kola.

V něm bylo v podstatě jediným, zato nikoliv jednoduchým, úkolem, absolvovat dvě „klasické“ debaty tři na tři ve formátu World Schools. Na jednu stranu jsme se museli soustředit na naše individuální úspěchy, na stranu druhou byla ovšem nutná kooperace v týmu – bez ní se chtě nechtě debatovat nedá. Večer, to když už jsme měli vyřešené problémy týkající se diktátorů v rozvojových zemích, existence náboženských škol atp., nastala ta nejtěžší část pro rozhodčí. Byli to právě oni, na jejichž bedrech ležela nutnost učinit to nelehké rozhodnutí. Jaká bude konečná podoba týmu? Kdo se přidá k těm třem, kteří už v neděli na rozdíl od nás mohli odpočívat tak, jak by se to v sedmý den týdnu mělo dělat?

Po čtyřech hodinách diskuzí, kterých by snad nikdo nechtěl být svědkem, protože musely být místy až přespříliš plamenné, bylo rozhodnuto – Dan Žďárek, Margareta Chlubnová, Markéta Tichá, Jakub Langr a má maličkost se mohli radovat. Nebo se spíš bát té práce, která je před námi? Těžko říct. Jisté ale je, že to pro mě osobně – a jsem si téměř jistý, že by tento pocit sdíleli snad všichni zainteresovaní - byl nejdelší víkend v životě…

Za celý národní debatní tým 2012 slibuji, že se pokusíme republiku nezklamat a z „bitvy mozků“ v daleké Africe vyjít se ctí.