Reportáž z Heart of Europe 2011

Reportáž z mezinárodního debatního turnaje v Olomouci sepsala Jana Lohrová.

Při příjezdu do Olomouce na již tradiční událost debatního léta Heart of Europe nás – též tradičně – zastihla vlna veder. Až na slabé chvilky (zejména pak nás bledých a chlad milujících) však klima nemohlo ohrozit bojovnou morálku české reprezentace. S celkem čtyřmi týmy a s národním týmem v téměř vítězné sestavě z EurOpen 2010 ve Stuttgartu (tedy Lenka Habětínová, Jana Lohrová, Šimon Podhajský a Václav Soukup, tentokrát však navíc posíleni Jakubem Langrem) jsme si byli dopředu vědomi velkého potenciálu v útoku na nejvyšší příčky.

Prvně nás však čekalo nemálo překážek. Po úspěšném překonání dlouhé fronty na ubytování – turnaje se účastnilo celých 34 týmů – a finálním večerním dolaďování dvou připravených tezí konečně přišel první debatní den, a to hned se třemi debatami. Pro ujasnění: když uvidíte český národní tým prohrát v prvním kole s jedním z asi tuctu rumunských týmů, není pochyb o strategickém promyšlení celé věci kvůli následujícímu powerpairingu (...samozřejmě!). Nicméně, po zbytek dne se nám již dařilo bez ztráty ballotu, další tým pak vytěžil jednu výhru, zbylé dva po jednom ballotu. Naučili jsme se však, že tým Jižní Afriky se nerovná neporazitelný tým. Zbytek dne se potom nesl ve znamení International Friendship Night a, jak jinak, další noční přípravy.

Zhruba druhý den začal trend zatahování snídaní. Debatér na mezinárodním turnaji bývá nevyspalý a neochotný dopravovat se jinam než do debatní místnosti, a tak se delegace postupně rozštěpila na jedlíky a spánkuchtivé. Individuální strategie se však vyplatila – druhý debatní den byl nadmíru úspěšný. Dva z týmů zvítězili ve všech třech debatách, zbylé dva pak ve dvou. A jak jinak oslavit úspěchy než volným večerem! (Dobrá, k tomu došlo zejména tak, že jsme už měli za sebou všechny připravené teze a nebylo tedy co dohánět po nocích ...) V úterý večer totiž Olomouc zažila ohromnou kulturní událost, na které skoro žádný debatér nechyběl – koncert Suzanne Vega, kterému olomoucké Horní náměstí dodalo tu pravou atmosféru.

Den třetí se ukázal jako klíčový pro postup do osmifinále. Do toho po dvou uzavřených kolech nepřipravených debat postoupil český národní tým i Czech Blue. A vzhledem k tomu, že se opět nebylo na co připravovat pro následující den, český NT si vyrazil na výlet – do nemocnice! Nebojte, všichni jsou živi a zdrávi a sestava na WSDC do Skotska zůstává neměnná. Po vyřešení zdravotních záležitostí jsme si dopřáli grilovací večeři u rodiny naší trenérky Irenky s úžasně nezdravými zmrzlinovými poháry.

Následoval den čtvrtý, tedy den vyřazovacích kol. Náš tým se setkal se starými známými – rumunskými slečnami, které jsme porazili už dříve. Odplata ze strany Rumunek se nekonala a český národní tým tak přesvědčivě postoupil do čtvrtfinále. Czech Blue již takové štěstí neměl, ale podařilo se mu Singapurskému týmu sebrat alespoň jeden ballot. Čtvrtfinále a semifinále též na nepřipravené teze pak dopadly podle nejlepších představ – tým Hong Kong 2 poražen 4:1, tým Hong Kong 1 5:2! Závěr? „Imprompty“ Čechům jdou a ani Hong Kong není zdaleka neporazitelný. A abychom nezapomněli: když vám to na mezinárodním turnaji jde, možná dostanete i večeři od trenérky! (Ještě jednou děkujeme Irence.)

Na finále proti tureckému národnímu týmu už se řádná příprava konala. Ale vzhledem k tomu, že se debatovala ekonomická teze a alespoň tři pětiny našeho týmu jsou v ekonomii nesmírně vzdělané, na finálovou debatu jsme si věřili. Matěj Pilát věštil výhru 6:3, „která nám přece taky stačí“. A jak bylo předpovězeno, tak se stalo! A tak jsme si letos z Olomouce odvezli olbřímí pohár, medaile a titul nejlepšího nerodilého mluvčího pro Jakuba Langra.