Blog z Mistrovství světa v debatování 2012

AKTUALIZOVÁNO Poslední část zážitků z Mistrovství světa v Kapském Městě sepsal Dušan Hrabánek.

Africká Odyssea - díl poslední:
Mistrovství světa 2012 (v pořadí 24.) je již nenávratnou historií. Členové týmu se vrátili do svých domovů plni zážitků z opačné polokoule a snaží se vyrovnat s tepelným šokem zvíci 40 stupňů. Nicméně krátké poohlédnutí ze uplynulými dvěma týdny neuškodí.

Dosažený výsledek (3 vyhrané debaty a 10 hlasů rozhodčích) představuje v historii českých účastí na WSDC lepší průměr, a to zvlášť za situace, kdy s výjimkou Jakuba Langra byli všichni reprezentanti (kouče nevyjímaje) na WSDC poprvé. Ukázalo se, že tým je schopen svést vyrovnanou debatu i s týmy papírově podstatně silnějšími (Pákistán, Spojené arabské emiráty), a neprodat svoji kůži lacino. Všichni členové týmu si zaslouží uznání za nasazení, se kterým na turnaji pracovali, a také ocenění týmového ducha, který nám pomáhal vyrovnat se s občas nevyrovnanými výkony rozhodčích a jít s odhodláním do dalších bojů. Za celou dobu pobytu v cizině jsem navíc nemusel řešit jediný kázeňský problém, a mohl tak vrátit reprezentanty jejich rodinám v původním (i když trochu opáleném) stavu. Naše snaha podpořit dobré jméno českého debatování ve světě se tak, doufáme, setkala s úspěchem.

K vysněné metě postupu do vyřazovací části turnaje nám bohužel (vedle trochy štěstí) stále kousek chybí. Snad se zadaří novému týmu a trenérovi na jubilejním 25. Mistrovství světa 2013 v turecké Antalyi.

Za účast na přípravě národního týmu náleží poděkování Matěji Pilátovi a Ireně Kotíkové, kteří jako zkušení trenéři přípravu vedli, jakož i dalším dobrovolníkům, kteří s ní pomáhali. Velký dík patří Gymnáziu Nad Alejí v Praze za poskytnutí prostor, a také Organizačnímu výboru WSDC v Jižní Africe a nadaci Open Society Fund, která financovala podstatnou část nákladů české reprezentace a v podstatě umožnila vyslání týmu v tomto složení.

Dušan Hrabánek

čtvrtek 26. ledna 2012
Poslední den jsme měli možnost se alespoň trochu vyspat, jelikož finálová debata probíhala až odpoledne. Zhruba kolem jedné hodiny nás začaly u hotelu vyzvedávat autobusy, které nás dopravily do centra ke katedrále, ve které se odehrávalo finále. Po tom, co jsme všichni dorazili na místo, nic nebránilo v začátku závěrečné debaty, která rozhodne o mistru světa pro rok 2012. Všichni jsme byli poměrně unavení po týdnu dlouhých debat, a bylo tedy velice těžké udržet pozornost. Po více než hodině byla debata ukončena shrnovací řečí propozice a jediné, co bránilo ve vyhlášení vítěze, bylo rozhodnutí rozhodčích, které přišlo až zhruba po půlhodině dlouhých diskuzí. Očekávání se naplnila a mistrem světa pro rok 2012 se stalo Skotsko. Po hlasitém a dlouhém potlesku jsme se odebrali před budovu čekat na autobusy.

Na hotelu jsme měli zhruba dvě hodiny na úpravu a převlečení a následoval přesun do velice pěkné restaurace poměrně daleko od centra, ve které měla probíhat závěrečná ceremonie a předání cen nejen vítězům, ale také nejlepším mluvčím turnaje. Zábava i jídlo byly skvělé a my jsme mohli jít spokojeně spát. Někteří však využili všechny zbytky své energie a zúčastnili se ještě závěrečné párty na hotelu. Zítra jedeme domů.

Margareta Chlubnová

středa 25. ledna 2012
Jak již pozorný čtenář blogu určitě ví, debatní část turnaje pro český tým nenávratně skončila. Do dalších dní, ten dnešní nevyjímaje, se po nás tedy očekávala morální podpora těch, kterým se podařilo probojovat do vyřazovacích částí. Poněvadž jsem osobně byl s rolí pouhého diváka víc než seznámen, s blížícím se finále se na mě čím dál tím více začala projevovat únava – tentokráte mne totiž při smyslech nemohla držet ani myšlenka na podporu svého týmu. V tomto nedlouhém článku se tedy budu spíše vyjadřovat k té nedebatní části dne, kdy se pozornost udržovala o poznání snadněji.

Z logiky věci se dá tvrdit, že čím dále tým na turnaji postoupí, tím lepší jsou jeho kvality a tím se také více sluší, zaopatřit pro účely debaty následující nějaké dostatečně reprezentativní prostory. S úderem osmé hodiny ranní se tedy kola autobusů rozjela směrem k Provinčnímu parlamentu provincie Western Cape, jenž by se dal přirovnat zhruba k českým krajským zastupitelstvím. Tedy snad s tím rozdílem, že v Česku musíte v podobných institucích jen velmi zřídka procházet zevrubnou bezpečnostní kontrolou. Na druhou stranu platí, že bezpečnosti není nikdy dost. Zvláště v jednom ze statisticky nejnebezpečnějších měst světa…

Doplním, že mužská část výpravy se ještě před odjezdem obávala, že nebude do budovy plné státní symboliky, pohodlných kožených lavic a kamer vpuštěna – náš pokojový trezor nám totiž hodnou chvíli odmítal vydat cestovní pasy, jimiž se bylo potřeba u vstupu legitimovat. Autogen ale nakonec potřeba nebyl; sejf byl našimi (možná i debatními) schopnostmi donucen ke spolupráci.

Poté co se v jednací místnosti utkaly dva týmy Commonwealth of Nations – totiž Anglie a Nového Zélandu, přičemž země zakládající (respektive její část) z tohoto souboje vyšla vítězně – jsme byli přemístěni do jakéhosi sportovního klubu, kde se snad denně mihne spousta upocených hráčů tenisu, squashe a kdoví čeho ještě. Spánkový deficit mi ještě dovolí si vzpomenout, že jsme byli svědky názorové výměny týmů Skotska a Filipín…

A večer? Večer jsme zasvětili jednomu z nejdůležitějších poslání debatování vůbec – socializaci. Vyšli jsme si na večeři s týmy Estonska a Německa. V druhém případě se nám tedy potvrdilo, že ač v jednom státě pohromadě vydržet nemůžeme, u stolu nám to jde celkem bez potíží.

Při návratu z restaurace si benjamínek týmu utvrdil, že není radno projevovat jakoukoliv solidaritu s místními žebráky. Když mu totiž Markéta do nastavené dlaně místo očekávaného finančního obnosu vložila bonbon, který jsme dostali jakožto pozornost podniku při placení, mrštil ho po ní obratem zpět, což doprovodil minimálně jedním nevybíravým slovem. Den jsme zakončili přátelským posezením s trenérem slovenského národního týmu.

Ján Michalčák

úterý 24. ledna 2012
Den po tzv. Break Night Party je na WSDC dnem odpočinku. Tedy alespoň pro debatéry, kteří mají program až odpoledne. Nikoli však pro zástupce jednotlivých zemí, kteří se scházejí na tzv. WSDC Council, jakési valné hromadě mistrovství světa. Taková zasedání budou dvě, na dnešním byla na programu zpráva organizátorů příštího mistrovství světa, které se uskuteční v Turecku na přelomu ledna a února 2013. Debatéry a jejich doprovod bude čekat pětihvězdičkový hotel na pláži a all inclusive strava. O pořadatelství pro ročník 2014 se ucházejí thajský Bangkok a peruánská Lima. Zejména thajská nabídka vypadá rovněž velmi lákavě. Definitivní rozhodnutí padne ve čtvrtek
.
Protože naše aktivní účast na WSDC skončila s třemi vítězstvími a 10 hlasy rozhodčích na 31. místě konečného pořadí (na postup do vyřazovací části bylo potřeba dosáhnout 5 vítězství a 15 hlasů), omezuje se další účast týmu na soutěžním dění na sledování debat úspěšnějších týmů (ve snaze prozkoumat, co dělají lépe než my, a získat tak inspiraci pro příští turnaje). V rámci osmifinálových debat jsme proto vyrazili na souboj překvapení turnaje Litvy s Anglií, abychom zjistili, jak se Litevcům podařilo vyhrát v základních kolech 6 debat. Bohužel Litevcům v roli propozice teze „TH would establish schools teaching in enadgered indigenous languages / TV by zřídila školy s vyučováním v ohrožených domorodých jazycích“) příliš nesedla, takže odpověď na předešlou otázku zůstala otevřená.

Opět se ukázalo, že Jižní Afrika je zemí kontrastů. Zatímco včerejší škola přes veškerou snahu personálu a entuziasmu studentů vypadala poněkud podfinancovaně a stísněně, osmifinále se konalo v aule prvotřídního dívčího gymnázia vybaveného veškerým možným komfortem, nacházejícího se v zahradě v budově s bránou s iónskými sloupy a s výhledem na Stolovou Horu. Zatímco se debatéři připravovali na nepřipravenou tezi, rozhodčím a divákům zahrála místní děvčata na buben a xylofony, které jsou zřejmě národním hudebním nástrojem Jihoafričanů. Připraveno bylo rovněž občerstvení, a když jsme projevili zájem nahrát si debatu na videokameru, ihned se jedna dívka ujala role kameramanky. Vůbec je třeba zatím konstatovat, že na všech školách, které hostily debaty WSDC, se k nám všichni chovali velmi příjemně a udělali, co nám na očích uviděli.

Dušan Hrabánek

pondělí 23. ledna 2012
Tentokrát jsme vyrazili debatovat do chudinské čtvrti. Již po cestě jsme měli možnost vidět mnoho zajímavých věcí – například paní, která nesla na hlavě asi dvacetikilový pytel, aniž by si pomáhala rukama, přenádhernou duhu nebo obrovské haldy odpadků.

Přestože nás první pohled na slumy vyděsil, škola byla ve velmi dobrém stavu. Dokonce měla i dataprojektor, notebook a plátno. Místní děti nás přivítaly velmi vřele, ochotně nás provázely a usmívaly se. Senzací dne se pro ně stal Anakin – všechny černošky se k němu seběhly a chtěly se s ním hrozně moc vyfotit. K velkému údivu zbytku týmu jim ochotně zapózoval a nás upřímně zajímá, kolik „relationship request“ mu na Facebooku přijde.

Ale zpátky k debatě – konala se poslední dvě základní kola. Bohužel jsme v obou dvou případech podlehli – poprvé na nepřipravenou tezi proti UAE (THW allow child labor.) a podruhé proti Německu na tezi připravenou (THBT states should enshrine legally actionable socio-economic rights.). Obě prohry byly velmi těsné.

Na smutnění však nebyl dlouho čas. Brzy večer jsme byli odvezeni do jakési kavárny, kde jsme se měli dozvědět, které týmy postupují do vyřazovacích kol. Byla zde možnost seznámit se s lidmi z jiných týmů, či si prostě jenom příjemně popovídat s již známými debatéry.

Každopádně my podle předpokladu nepostoupili, takže jsme se alespoň mohli pořádně vyspat a těšit se na možnost zítra bez stresu zhlédnout nějakou kvalitnější debatu.

Markéta Tichá

neděle 22. ledna 2012
Potom, co jsme po dlouhém večeru (noci) konečně dodělali nejdůležitější analýzu na tezi „THBT feminist movement should seek a ban on pornography,“ jsme si mohli konečně odpočinout. Po uplynutí několika málo hodin spánku od přípravy jsme však již zase byli na cestě na debaty, tentokrát se odehrávaly na University of Cape Town, kde se jsme se účastnili i uvítací ceremonie. Debatní den byl jako vždy zahájen nepřipravenou debatou. Teze byla tentokrát poměrně složitá, dokonce si některé týmy vyžádaly oficiální definici. Nakonec jsme bohužel podlehli Malajsii v debatě na téma “THW introduce race profiling in order to fight crime“.

Nemohli jsme však truchlit dlouho, jelikož jsme museli zahájit konečné úpravy naší argumentační linie na tezi o feministickém hnutí. Na tuhle debatu jsme, troufám si říct, byli velice dobře připravení. Reakce jsme měli téměř na vše, s čím by náš mexický soupeř mohl přijít. Nakonec debata byla poměrně vyrovnaná, což vydrželo až do třetí opoziční řeči, kdy jsme přišli na velkou díru v propoziční argumentaci. Debatu jsme přesvědčivě vyhráli a následoval přesun do botanické zahrady, kde jsme se měli zúčastnit venkovního koncertu. Všechny delegace dostaly deku a balíček s jídlem a piknik mohl začít. Po návratu na hotel jsme začali nezbytnou přípravu na naši poslední připravenou debatu.

Margareta Chlubnová

sobota 21. ledna 2012
Teď už se sice zase pilně připravujeme, ale tento blogový příspěvek mi alespoň dá zavzpomínat na slastné chvíle strávené na pláži, v klidu.

Nejen debatováním je člověk živ a tak jsme v sobotu (kdy se kvůli Izraelské delegaci tradičně nedebatuje, aby se mohlo vyhovět i těm ortodoxnějším z jejich výpravy) vyrazili na výlet. Češi se rozhodli, že se společně vydají na výlet za tučňáky.

Už na začátku dne jsme zklamali – nepodařilo se, aspoň mně ne, snížit spánkový deficit. Takže jsme po snídani asi v 8:30 nastoupili na autobus. Cesta nebyla příliš dlouhá, ale zato se nám na ní povedlo porouchat autobus. Takže jsme měli ještě zajímavou historku s přesedáním do autobusu, který vezl druhou půlku našeho výletu. Měli jsme štěstí, že jsme jeli jako první, a tak jsme jen nastoupili do druhého a... vešli jsme se! Což mě dost překvapilo, protože mi nedávalo smysl, proč by v tomhle případě zážitková agentura neměla autobus jen jeden už od začátku. Takže je teď podezřívám, že počítali s tím, že se jeden rozbije.

Pokračovali jsme tedy cestu do našeho prvního národního parku Table Mountain National Park, kde nás nejprve instruovali, co dělat v případě, že nás uštkne kobra, což nás lehce vyděsilo.

V parku poté byla možnost vyjít si krátkou vycházkou (cca 45 min) na jednu vyhlídku. Jakožto jedinci jimž není dopřáno příliš pohybu (až na občasný výstup do 9. patra v hotelu, když jsou výtahy plné) jsme se vydali vzhůru po viklajících se kamenech. Při výstupu jsme se pořádně spálili a pomalu jsme se dostali až na vysněnou vyhlídku, kde na nás čekal autobus. Ten nás odvezl za tučňáky do Boulder National Park.

Tento park je v podstatě jen takovou konzumní verzí přírody. Na cca 300 m2 se rozkládá jedno hnízdiště tučňáků afrických, kteří ovšem vypadají jako přilepení (za celou dobu jsem viděl jen jednoho se pohnout z místa) a nesmí se mezi ně. Tato zkušenost nás sice trochu zklamala, ale přeci jen jsme ukořistili kýžené fotky s tučňáky na pláži, takže jsme spokojení.

Po hodinové cestě autobusem jsme opět na hotelu a čeká nás debatní večer.

Jakub Langr

pátek 20. ledna 2012
Bus transports are the same anywhere. You get in, sit down and wait. You can look out of the window, read a book or fall asleep. I did all three in about the same order this morning on our way to the debate venues. Towards the end it became apparent that our bus driver had only the vaguest of ideas as to the actual location of these debates. So he cruised around the block, stopping to ask for directions on two occasions. Finally, the driver found his bearing and dropped us just beyond the school.

The first motion was an impromptu where we were opposing team Swaziland. We received the motion: THW allow single parents to raise their children behind bars. After an hour of fruitful preparation the debate began in a small classroom venue. For a team with spears on their national flag, they surprisingly failed to provide any especially sharp argumentation. They did however manage to touch the heart of one adjudicator enough to award us the less complete victory of 2:1.

The second motion was prepared against team Greece where we proposed: THW place limits on urban-rural migration. This, sadly, did not go in our favor and the judges gave all three ballots to the Hellenes. It seems that the ancient skills of oratory that the Athenian Greeks once possessed were briefly resurrected in the form of their speeches. Whilst clearly persuasive by appearance, the quality of their points was debating among us long after.

After the debates we had the prospect of a somewhat more relaxing evening than was the case on any preceding day. This was because we did not have to worry about debating tomorrow, seeing as we a have a day off to visit some lovely penguins instead. More importantly, we had the more immediate prospect of a delicious dinner at a nice restaurant at the Cape Town waterfront, which was so kindly organized for all participants. We chose a meat-heavy option, which meant that most of us had a nice steak or a fish. Returning back to our hotel, we had a brief chance to peruse a local bookshop and acquire some new and interesting literature. The rest of the evening was spent on pornography, more specifically discussing it for a future debate on Sunday.

Dan Žďárek

čtvrtek 19. ledna 2012
V Kapském městě jsme se probudili již do třetího dne, který se (konečně) nesl ve znamení toho, proč jsme sem vážili cestu dlouhou zhruba deset tisíc kilometrů – debatování. Konečně jsme si tedy naplno uvědomili, že navzdory krásnému počasí, svádějícímu k všelijakým neřestem a prokrastinaci zde nejsme kvůli odpočinku. :)

Úderem osmé hodiny ranní začal převoz všech zúčastněných do několika škol rozvrstvených snad po celé metropoli. Na nás zrovna vyšla jedna z těch bohatších místních institucí, což ve výsledku možná přispělo k celkovému enthusiasmu všech zúčastněných. Co se mužské části týmu týče, tento byl ještě násoben faktem, že se jednalo o školu čistě dívčí, ve které se o nás skvěle starali – a jídlo si zachovalo svůj vysoký standard z předchozího dne.

Téměř se zdálo, že příjemná atmosféra nemá konce – příjemně svítilo slunce, argumentaci k nepřipravené tezi (TWW ban alcohol / Tato strana by zakázala alkohol) jsme připravovali v provoněných zahradách, nakonec se nám podařilo porazit své oponenty z Pákistánu...

Jenže pak přišla debata na tezi připravenou, která se týkala přítomnosti náboženských stran ve volbách do vlád nových demokratizovaných zemí v arabském světě. Naše argumenty se nám bohužel proti bratrům Slovákům obhájit nepodařilo, a tak z prvního debatního dne v Jihoafrické republice vycházíme s padesátiprocentní úspěšností. Poražením jednoho ze statisticky nejsilnějších soupeřů jsme se sice postarali o senzeci dne, ve výsledku sami se sebou ale nijak extrémně spokojeni nejsme...

V dalších dnech se budeme snažit naši reputaci napravit.

Ján Michalčák

středa 18. ledna 2012
Dnešní den se nesl ve znamení poznávání ostatních debatéru a města. Již brzy ráno jsme byli autobusem odvezeni do centra Kapského Města, a pak jsme se po skupinkách vydali do jeho útrob poznávat místní historii a kulturu.

Vzhledem k tomu, že skupinky mohly obsahovat pouze limitovaný počet debatérů z jedné země, byl to také prostředek, jak se seznámit. Já například měla šanci potkat lidi ze Zimbabwe, Thajska a Dánska.

Nejdůležitější poznatek dnešního dne pro většinu účastníků byl, že je OPRAVDU horko a věci jako klimatizace se tu příliš nevedou (zvláště pak v prostředcích hromadné dopravy).

Během dne jsme navíc věnovali slušnou dobu přípravě kejsů, protože první kola debat budou již ve čtvrtek – takže nezapomeňte držet palce.

Na večer nás převezli na místí univerzitu. K milému překvapení všech zúčastněných jsme nejprve dostali večeři a pak teprve začala Opening ceremony.

Nutno podotknout, že po vyslechnutí zážitků z minulých let jsem očekávala pouze opravdu dlouhý a nudný sled slov, který dohromady nic moc neříká. O to větší však bylo překvapení, když projevy byly velmi zajímavé, často i vtipné.

Navíc vše prokládala vystoupení místních uskupení – na začátku artisti, kteří navodili rozesmátou atmosféru, poté sbor neuvěřitelně důvěryhodně napodobující zvuky Afriky, ale také tradiční soubory – jeden taneční, druhý spíše hudební.

Vypadá to tedy, že pokud si organizátoři udrží nastavenou laťku, bude turnaj velmi vyvedený a obohacující.

Markéta Tichá

Africká Odyssea - díl první. (úterý 17. ledna 2012)
Po zkušenostech z předchozích tréninků národního týmu mě potěšilo, že všichni členové národního týmu dorazili na ruzyňské letiště včas, dokonce i vybaveni pasy a ostatními pomůckami cestovatele. Nicméně u bezpečnostní prohlídky se ukázalo, že někteří členové výpravy zanedbali důkladnou kontrolu svých palubních zavazadel, neboť v Markétině batohu byly objeveny (a následně zabaveny) bouchací kuličky. Vyzdvihnout proto třeba chápavost českých orgánů, které Markétu nepovažovaly za teroristku.

V Paříži na letišti Charlese de Gaula jsme měli 6 hodin na přestup. Ukázalo se však, že díky přehlednému uspořádání pouhé hledání správného terminálu a odletového "gatu" trvá nejméně hodinu. Stavba je to typicky francouzská - perla moderní futuristické architektury, ovšem zásuvky v čekárnách mají jeden drobný nedostatek - není v nich elekřina.

Z Paříže jsme odlétali před půlnocí. Iluze o spánku v letadle se ovšem záhy rozplynula, když se ukázalo, že po obou stranách našich sedadel cestují dvě nemluvňata. Nebrečelo-li jedno z nich, řvalo druhé. Stěžovat jsme si však nemohli na kuchaře Air France - strava byla vynikající.

Po jedenácti hodinách letu a jedné hodině časového posunu jsme přistáli v Kapském Městě. Venkovní teplota překračující 30 stupňů nás Středoevropany vybavené na kruté zimy postavila do pozice exotů, pohybujících se v tropických teplotách se zimními kabáty přes rameno.

Po prvním půldni v Jižní Africe se zdá, že hlavní vlastností zdejších lidí je nikam nespěchat. Průměrná doba potřebná k odbavení jednoho zákazníka směnárny je cca 15 minut, doba potřebná k ubytování dorazivších delegátů mistrovství světa 6 hodin. Vše se ale nakonec zvládne.

První průjezd Kapským Městem na mě učinil dojem, že jde o město kontrastů. Od moře se zvedají špičaté a zubaté hory. Vedle slumu sestávajícího z budov, v nichž by našinec neubytoval ani králíky, stojí krásné vilky s palmami na zahradě, popř. golfové hřiště.

Debatování zjevně v JARu není věcí neznámou. Slyšel o něm i úředník pasové kontroly, který se mě vyptával, jaké máme šance, a pak nám popřál hodně štěstí. Konkurence je veliká - dorazilo 48 reprezentačních týmů z celého světa, takže náš hotel Ritz se stal babylónem lidí všech možných barev pleti a jazyků. Nechybí ovšem ani slovenská, německá a slovinská delegace. A protože tréninku není nikdy dost, zakončili jsme den tréninkovou debatou proti Turecku, a to na tezi This house believes that newly democratised Arab nations should not allow religious parties to participate in elections. Pozítří se na tuto tezi utkáme se Slovenskem.

Zítra debatéry čeká prohlídka města, mě potom poněkud méně záživné školení pro kouče a rozhodčí, a večer se oblékneme do gala a hurá na zahajovací ceremoniál!

Dušan Hrabánek